Úvod Celý kraj Hradec Králové Katedrála svatého Ducha
Katedrála svatého Ducha Katedrála svatého Ducha

Katedrála z Velkého náměstí
Gotická cihlová stavba, konstruktivní a dekorativní části jsou z pískovce. Skládá se ze tří lodí. Pochází z počátku 14. století, poslední úpravy jsou z období 2. světové války. Ze zařízení jsou zajímavé zejm. pozdně gotický oltář z roku 1494, raně barokní oltář z roku 1688, obraz Petra Brandla Svatý Antonín a pozdně gotické pastoforium. V roce 1424 byl v katedrále přechodně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Katedrála svatého Ducha tvoří spolu se sousední Bílou věží typickou dominantu Hradce Králové.

Když se roku 1225 stal Hradec Králové městem a následkem toho rychle vzrůstal počet obyvatel, přestal Hradeckým kapacitně vyhovovat málo prostorný farní kostel sv. Klimenta. Proto dala roku 1307 královna Eliška Rejčka vystavět nový kostel a zasvětila ho svatému Duchu na památku své korunovace, která se konala o svatodušním božím hodu roku 1303. Ještě před prvním požárem v roce 1339 bylo dostavěno trojlodí s presbytářem a věžemi. Po požáru byl opravován a kolem roku 1360 byla vytvořena Královská předsíň a přilehlá děkanská sakristie. V roce 1407 byl kostel opět poškozen požárem a poté rozšířen o obdélníkovou kapli v severní lodi. Katolické služby zde byly konány až do příchodu Husitů v roce 1420. Farářem se stal kněz Ambrož, po něm arcibiskup Rokycana. Roku 1424 byl v kostele dočasně pohřben Jan Žižka z Trocnova. V roce 1463 byla po celé šířce kostela vestavěna kruchta, přidány plaménkové kružby, sanktuář, sedile a celý kostel byl pozdně goticky restaurován kameníkem Jiřím Mánkem a vymalován malířem Vavřincem. To dokládá i nejstarší městský znak s písmenem G a nápisem oznamující dokončení stavby roku 1463, který je umístěn na kruchtě. V roce 1484 kostel opět vyhořel a následně byl opraven s výstavbou pater věží. Po dalších požárech v letech 1509 a 1533 bylo opraveno západní průčelí a přistavěn nový šnek. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel navrácen katolíkům. V letech 1639-40 ho při svém pobytu značně zpustošili Švédové. V roce 1664 byl kostel povýšen papežem Alexandrem VII. na katedrálu při příležitosti založení královéhradeckého biskupství. Roku 1736 byla rozšířena a nově zřízena kapitulní sakristie. V letech 1783-89 byl chrám barokně upraven a v letech 1864-76 následně regotizován Františkem Schmoranzem. Kapitulní sakristie byla vybavena pseudogotickou fasádou, nově byla přistavěna severní předsíň a severní šnek na kruchtu a kamenné zábradlí nad děkanskou sakristií. Klenby v presbytáři byly doplněny příporami a kamenné detaily byly zcela opraveny. Byla zřízena biskupská oratoř. Roku 1898 byl kostel vymalován malíři Janem Heřmanem, Karlem Špillarem a Vojtěchem Preissigem, čímž byly zničeny pozdně gotické malby. Podle návrhu Ludvíka Láblera z roku 1898 byly roku 1901 regotizovány střechy věží. V letech 1939-1941 byl vnitřek i vnějšek kostela konzervován a byla provedena jeho nová malba. Celková rekonstrukce byla provedena v letech 1980-90. V roce 1997 využíval prostory katedrály papež Jan Pavel II. při své návštěvě města.

Chrám je tvořen obdélníkovým trojlodím s převýšenou střední lodí zaklenutou ve čtyřech polích křížovými klenbami a s velmi dlouhým pětiboce uzavřeným presbytářem, za bokovými loďmi se vypínají dvě hranolovité věže. Presbytář katedrály má délku 24 m, šířku 9 m a výšku 21 m, hlavní loď má délku 25 m a s presbytářem stejnou výšku i šířku. Celá katedrála i s opěrnými pilíři je 56 m dlouhá, 25 m široká a 33 m vysoká, věže mají výšku po hlavní římsu 39,5 m. Ozdobnými žebry a portálem vyniká otevřená předsíň jižního vchodu, tzv. předsíň Královská. Klenba chrámu a městská sakristie je tvořena křížovými poli, kapitulní sakristie má klenbu barokní.

K nejzajímavějšímu vybavení katedrály patří pastoforium (schránka Nejsvětější Svátosti) z pískovce zhotovené roku 1497 mistrem Matějem Rejskem, jenž proslul svými pracemi při stavbě chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, Vladislavského sálu a Prašné brány v Praze. Pastoforium tvoří kulatý žlábkovaný sloup na soklu, na němž stojí osmihranná schránka se zdobenými římsami a mistrovsky zpracovanou gotickou mřížkou s nápisy. Další zajímavostí je cínová gotická křtitelnice z roku 1406, kterou sem přivezli hradečtí husité z podlažického kláštera, který roku 1421 rozbořili. Křtitelnice je bohatě zdobená podobami apoštolů, výjevy zesnutí Panny Marie a krucifixu a hlavami mnichů v kápích. Hlavní oltář katedrály je vyroben podle obrazu starého oltáře, který se dochoval v Královéhradeckém kancionálu z let 1585-1604. V severní lodi je oltář s obrazem svatého Antonína poustevníka namalovaný od Petra Brandla. Kazatelna byla zhotovena z pískovce v roce 1869 s reliéfy čtyř evangelistů od Josefa Myslbeka. V severní lodi se také tyčí 7 m vysoký kamenný pomník rakouských vojáků, kteří padli v prusko-rakouské válce roku 1866. Katedrála je vybavena cennými varhanami z roku 1884 od významného pražského varhanáře Karla Schiffnera. Pod katedrálou jsou tři velké hrobky. V hrobce pod hlavním oltářem je pochováno šest královéhradeckých biskupů.

Ve věžích katedrály jsou zavěšeny 4 zvony: v severní věži Leopold (dříve zvaný Dominik) z roku 1485 a Michal (dříve Orel) z roku 1480, v jižní věži Václav (dříve Žebrák) z roku 1509 a Klement (dříve Nový zvon) z roku 1510.

- Poloha
Místo: Děkanské náměstí, 500 03 Hradec Králové
GPS: 50°12'31.555"N, 15°49'51.49"E - Ukázat na mapy.cz
- Možnost návštěvy

Interiér kostela je možno vidět průhledem v předsíni kostela nebo je k návštěvě možno využít času bohuslužeb: