Slavnostní položení základního kamene  28. září 1928  v den sv. Václava se stalo součástí oslav 10. výročí založení Československé republiky. Stavba byla dokončena v roce 1932.

Budova kostela bokem kostelní lodě tvoří spolu se sousedními domy rovnou řadu, čímž formuje západní stranu náměstí 28. října.  Kostel je symetrický podle osy vysoké kostelní věže zakončené křížem a zapuštěného třídílného hlavního vstupu. Věž spolu s hlavním vchodem, bočními štíty a přízemním prostorem pro kaple tvoří výrazné rizality vystupující z hlavní budovy kostela. Tyto části stavby jsou ještě zvýrazněny silnými lisénami, které definují 11 okenních os. Okna mají vyzděné příčky a tvoří je vždy čtyři okenní tabulky. Všechny části fasády jsou omítnuté. Hlavní loď je zakončena sedlovou střechou z červených tašek, které dávají vyniknout světlé barvě omítky věže a boční fasády.

Interiér kostela tvoří hlavní loď s postranními kaplemi. Valená klenba je zvýrazněna silně vystupujícími žebry, mezi nimiž jsou zapuštěny žluté kazety. Klenební žebra podpírají pasy, kterými na úrovni prvního patra prochází jednoduchá žlutá římsa. Nad oltářem se zvedá vítězný oblouk.

Původní hlavní oltář  ze želozobetonu byl později přenesen do kaple Božího hrobu. Nynější hlavní a postranní oltáře byly původně vyrobeny pro  egyptského sultána v hořické kamenické škole, který pro ně poskytl vzácný mramor, onyx a další drahé materiály. V důsledku poválečného vývoje však zůstaly oltáře v nově vzniklém Československu a později byly umístěny v tomto kostele. Varhany z roku 1900 jsou dílem Petra Emanuela Štěpána.