Dělostřelecká tvrz byla vybudována v letech 1936-38 nedaleko osady Hanička, podle níž dostala své jméno. Pevnost byla po stavební stránce roku 1938 téměř dokončena a byla připravena k provizorní obraně. Náklady na její stavbu činily 28 miliónů Kčs. Po podepsání Mnichovské zrady byla Hanička 10. října 1938 bez jediného výstřelu předána Němcům. Po skončení 2. světové války se z Haničky stal zdroj pitné vody pro Rokytnici v Orlických horách. Od roku 1969 do roku 1975 trvala asi nejslavnější éra tvrze - Hanička byla zpřístupněna široké veřejnosti. I přes obrovský zájem návštěvníků byla v roce 1975 pevnost zabrána Ministerstvem vnitra a začal zde být budován protiatomový kryt, který však nebyl nikdy dokončen. Od roku 1995 je Hanička opět přístupná veřejnosti. Roku 2007 se stává národní kulturní památkou.

Tvrz Hanička se skládala ze šesti povrchových objektů (z nichž se dochovaly tři), které byly v podzemí mezi sebou propojené chodbami a sály, které měřily téměř 1,5 kilometrů. Mohutné sály mohly pojmout velké množství munice a dalších zásob, v případě bojů by tak zásoby umožňovaly posádce bojovat po dobu několika měsíců. 

Expozice ukazuje návštěvníkům plně vybavený úkryt, který připomíná dobu před druhou světovou válkou i pozdější vybavení z éry studené války.